Obsazení:
| Johanka – Lucie Bílá |
| La Hire – Kamil Střihavka |
| Raimond – Petr Muk |
| Král – Vilém Čok |
| Beaudricourt – Petr Dopita |
| Operátor – Vladimír Marek |
| Arcibiskup – Petr Opava |
| Farář, voják Francois, anglický pobočník, sedlák – Ivo Hrbáč |
| Archanděl Michael, voják René, sedlák – Martin Kalous |
| Sv. Markéta, dvořanka, markytánka, selka – Karin Tomsová |
| Sv. Kateřina, králova matka, vojanda – Renáta Podlipská |
| Smrt, Anděl, bratr Johanky – Igor Kolva |
| maminka, Anděl, Válka, králova manželka – Adéla Šeďová |
| snová Johanka, anděl, dvorní balet, dvořanka – Dita Žemličková |
V historii lidstva najdeme nespočetně významných osobností a není divu, že jejich zpravidla pohnuté a řečeno slovy šoubyznysu strhující osudy nepřestávají inspirovat k uměleckému ztvárnění. Ne ojedinělým, ale svým způsobem jedinečným je i osud Johanky z Arku, jejíž příběh se v poslední době objevil hned ve třech podobách - americký velkofilm, kanadský dvoudílný televizní film a původní český muzikál. Ten mě samozřejmě zajímal nejvíc. Už při poslechu CD s výběrem písniček mi bylo jasné, že Johanka se minimálně po stránce hudební a textové povedla. Byla jsem však zvědavá, jak se bude vyjímat na prknech divadla Ta Fantastika, hlavně, jak tvůrci vyřeší třeba davové scény ve velmi omezeném prostoru tohoto divadla. Navíc vzhledem k tomu, že se v divadle odehrávají i další, hlavně černodivadelní představení, není možné vystavět náročnou scénu, jako to u velkých muzikálových produkcí bývá zvykem.
Můj celkový dojem z představení ovlivňují zejména špičkové výkony Lucie Bílé jako Johanky a Kamila Střihavky jako kapitána La Hirea. Lucie na studiové nahrávce zpívá asi tak na 1000%, ale teprve naživo je to Lucie Bílá v plné síle svého hrdla a temperamentu. Navíc se její nasazení odráží i v hereckém výkonu a tak před vámi stojí skutečná fanatička, věřící svým hlasům a odhodlaná bojovat za Boha, krále a Francii. Ke správnému muzikálu samozřejmě patří láska, a to pokud možno osudová a nešťastná, proto je v české muzikálové Johance zdůrazněný (anebo možná úplně vymyšlený) vztah Johanky a kapitána La Hirea, kterého budoucí král Karel VII. poté, co se rozhodl sedmnáctileté venkovance uvěřit, pověřil velením vojsk pod Johančinou záštitou. Kamil Střihavka v této roli září minimálně stejně (nerada připouštím, že možná i více) jako v titulní roli Jesus Christ Superstar. Věčným bojem otupělý a neomalený voják, zamilovaný do „Johanky posedlé, té malé z Domrémy“ a ona Johanka, která „má v sobě tolik lásky a nesmí mu ji dát“ – nejedno oko (samozřejmě včetně toho mého) nezůstane suché. A co teprve, když La Hire pochopí, že už nemůže Johanku zachránit! Abnormálně citlivým jedincům doporučuji aspoň dva balíčky kapesníků.
Ale dost, ani muzikál není samozřejmě jenom o lásce a také další obsazení rozhodně stojí za zmínku. Petr Dopita (známý hlavně jako alternaci Daniela Hůlky v hlavní roli muzikálu Dracula a také hrou na pilu) jako velitel pevnosti Vaucoulers, rytíř Robert de Beuadricort a první, na koho se Johanka se svým posláním obrátila a také jako kat potvrzuje své nadání nejen pro operu, ale zejména právě pro muzikál. Komediálního talentu Viléma Čoka je beze zbytku využito v jeho ztvárnění slabošského krále a tak trochu na úkor zpěvu, jak už jsme si u něj zvykli. Petr Muk v roli Raimonda je si naopak jistější pěvecky než herecky, i když musím uznat, že naivní vesničan zamilovaný do Johanky mu šel lépe než proradný Princ v Rusalce. Svatá Markéta v podání Karin Tomsové a svatá Kateřina v podání Renáty Podlipské mají přirozeně větší pěvecký než herecký prostor a tak nám připomenou své podobně skvělé výkony jako soul girl z Jesus Christ Superstar, a Renáta navíc samozřejmě jako výborná Máří Magdalena. Opomenout nesmím ani zejména taneční výkony Igora Kolvy a Adély Šeďové coby Smrti a Války (oba jsme mohli obdivovat jako Krvinky v Draculovi).
U někoho možná vyvolá mírné rozpaky role Operátora, která přímo souvisí s neobvyklým řešením scény. Kupodivu se však využití nejmodernější techniky nijak nevylučuje s vyprávěním příběhu z 15. století. Naopak, umožňuje sdělit divákovi více faktů, než by od muzikálu očekával a řeší právě ony davové scény tak, že pro jedno představení čítá soubor muzikálu 14 lidí včetně hlavních rolí (což mimo jiné částečně řeší i potencionální problém každého muzikálu – ekonomický). Operátor tedy celým příběhem provází a „obsluhuje“ přítomnou techniku. Nejsem si úplně jistá, jestli mi tam přímo „zapadl“, ale to může být ovlivněno tím, že jeho představitel Vladimír Marek mi prostě nějak nesedne celkově. Vím však určitě, že mě tam nijak nevadil ani nerušil.
Mně osobně se celkově Johanka moc líbila, krásná hudba Ondřeje Soukupa, poetické texty Gabriely Osvaldové, v režijním ztvárnění Jozefa Bednárika (Dracula, Rusalka) a špičkovém obsazení, originální scéna, co k tomu víc dodat? Se slovy autora scénáře Jiřího Hubače, který říká „pokusil jsem se hledat pod nánosem historických pravd a polopravd, pod závojem legend v Johance z Arku – ŽENU. Jako věčný symbol hlubokého citu, velkého pokušení, ale především lásky, té nejkratší cesty od srdce k srdci, k branám ráje“, nezbývá než souhlasit, jeho Johanka z Arku se skutečně nesnaží najít nový historický pohled na Pannu Orleánskou. Jenom se možná trochu, společně s producenty Petrem Kratochvílem a Pavlem Markem, zamýšlí nad tím, proč potřebujeme mít svého Krista na kříži a svou Johanku na hranici.
5.6.2000