| režie | Juraj Deák |
| hudební aranžmá | O. Brousek, J. Kučera |
| choreografie | M. Pacek, D. Ratajský |
| dramaturgie | H. Šimáčková |
| scéna | M. Černý |
| kostýmy | S. Zimula Hanáková |
| Vodník Čochtan | Václav Svoboda |
| Josef Maršálek | Petr Rychlý |
| Káča, jeho dcera | Michaela Badinková/Zuzana Vejvodová |
| Woody Rychtarik | Marek Holý |
| Susan, Woodyho sestra | Iva Pazderková |
| Senátor Randal | Miloš Vávra |
| Buzz Colins | Ctirad Götz |
| Šerif | Zdeněk Maryška |
| Tom | Zdeněk Palusga |
| Belinda | Anna Remková |
| Melinda | Natálie Topinková |
| Mr. Bercy | Břetislav Slováček |
| Mr. Dacy | Zdeněk Palusga |
| Honza | Lukáš Pečenka |
| Harold | Ondřej Nosálek |
| Děti | Berenika Kohoutová, Ondřej Rychlý, |
| Pavla Vojáčková, Martina Šťastná, | |
| Obyvatelé Štědré doliny | Eliška Nezvalová, Radka Krninská, Matěj Kužel, Denny Ratajský, David Voráček |
V pátek 27.1.2006 jsem shlédla představení Divadla na Fidlovačce Divotvorný hrnec. Musím říct, že představení na mě udělalo velký dojem. Tento pohádkově komediální muzikál zná snad každý a pokud ne, určitě zná písničky, které v něm zaznějí (Ten kdo nemá rád, Jakpak je dnes u nás doma, Tam za tou duhou atd.). Příběh je zasazen do pomyslného jihoamerického státu Missitucky a hlavní roli vlastně hraje hrnec plný zlata. Jihočech Josef Maršálek jej před odchodem z domova ukradne třeboňskému vodníkovi Čochtanovi v naivní víře, že díky němu v Americe snadno zbohatne a své jediné dceři Káče tak zajistí bezstarostný život. A protože zmíněný hrnec má navíc kouzelnou moc splnit tři přání, není tu nouze o překvapivé dramatické zápletky.
Žádnému z účinkujících, nelze, alespoň dle mého názoru, nic vytknout. A to nejen představitelům hlavních rolí, ale ani členům company......
Pro mě osobně byl velkým a hlavně milým překvapením Václav Svoboda v roli vodníka Čochtana (pro ty z vás, kteří sledují novácký seriál Ulice, jde o představitele Lumíra :o). Svou roli zvládl s naprostým přehledem a lehkostí, kterou bych od něj opravdu nečekala. Další překvapení mě čekalo u Zuzky Vejvodové v roli Káči, kterou mám jako herečku ráda, ale netušila jsem, že umí tak krásně zpívat.... Pro mnohé bude rovněž překvapením výkon „nováckého vtipálka“ Petra Rychlého, který v roli Josefa Maršálka znovu potvrzuje, že umí víc, než jen bavit televizní diváky.
Za zmínku rovněž stojí stepařská vložka v podání Dennyho Ratajského.
A ještě jednoho člena uměleckého týmu divadla musím pochválit. Je jím režisér představení Juraj Deák. Myslím, že tímto představením opětovně potvrdil, že muzikály jsou „jeho parketa“ a své práci opravdu rozumí.
Co říct na závěr? Divotvorný hrnec v podání herců Divadla na Fidlovačce, je výborně udělané představení s vynikající hudbou, vtipnými i dojemnými texty a skvělými hereckými výkony. A co víc, jde o představení určené opravdu všem generacím. Takže neseďte doma u televize a vyražte do divadla. Rozhodně to stojí za to.
A teď ještě trocha historie:
Úspěšný jevištní křest muzikál Finian´s Rainbow (Finianova duha) libretistů E. Harburg a F. Saidy a autora hudby Burtona Lanea se odehrál na Brodwayi v lednu 1947. Československá premiéra, která se uskutečnila 6. března 1948 v pražském Divadle V + W, se nesmazatelně zapsala do divadelní historie. Divotvorný hrnec byl totiž prvním opravdovým americkým muzikálem v Evropě i u nás. Již zmiňovaní libretisté E. Harburg a F. Saidy byli blízkými přáteli J. Voskovce a J. Wericha, a proto jim s důvěrou dali své požehnání a právo nejen na překlad, ale i na autorskou úpravu. A tak se původní Finianova duha (Finian´s Rainbow) změnila v Divotvorný hrnec, z irských emigrantů se stali čeští přistěhovalci a pohádkový skřítek Og se přerodil v jihočeského vodníka Čochtana, v němž herecky exceloval Jan Werich. Velkou zásluhu na tom, že toto dílo zapustilo trvalé kořeny na české půdě, má nepochybně i melodická hudba Burtona Lanea.
Tento nestárnoucí muzikál se dočkal i filmového zpracování. Na stříbrné plátno jej přenesl v roce 1968 režisér Francis Forda Coppola a hlavní roli s Fredem Astaiem v roli zbohatnutí chtivého Ira.